Významní rodáci a osobnosti
Seznam nejslavnějších rodáků a osobností, které výrazně působily na území Pardubického kraje.
Arnošt z Pardubic
1297–1364, politik a církevní hodnostář, v letech 1344–1364 první arcibiskup pražský, přítel a rádce Karla IV., první rektor Univerzity Karlovy v Praze. Po otci zdědil panství Pardubice s tvrzí, novým městem a pěti vesnicemi.
Alfréd Bartoš
1916–1942, příslušník československého protinacistického odboje za 2. světové války, velitel výsadkové skupiny Silver A. Mládí prožil v Sezemicích a Pardubicích, zastřelil se při pronásledování nacisty v Pardubicích.
František Bílek
1885–1972, lékař, zakladatel zootechnické školy, zasloužil se o zachování českých původních plemen starokladrubského koně a koně Převalského. Významně působil ve Slatiňanech.
Václav Boštík
1913–2005, český malíř, grafik a ilustrátor, představitel poválečné abstrakce. V období komunistické represe se živil restaurováním sgrafit na zámku Litomyšl. Jeho obrazy přesahují dokonce i hranice umění, blíží se mystice i vědě. Rodák z Horního Újezdu u Litomyšle.
Prokop Diviš
1698–1765, přírodovědec, katolický kněz a vynálezce, postavil v českých zemích první hromosvod. Zabýval se hydrotechnikou, prováděl elektrostatické pokusy a v roce 1754 vztyčil bleskosvod, nazvaný „povětrnostní mašina“. Narodil se v Helvíkovicích u Žamberku, kde je dnes domek Prokopa Diviše.
Christian Polykarp Erxleben
1765–1831, zakladatel jednoho z nejproslulejších lanškrounských rodů, chemik, farmaceut a botanik, je považován za zakladatele vědecké biochemie. Roku 1794 založil první lanškrounskou lékárnu s botanickou zahradou. Působil v Lanškrouně, kde také zemřel.
František Filipovský
1907–1993, divadelní a filmový herec, člen činohry Národního divadla. Proslavil se v dabingu a na jeho počest se v Přelouči každoročně koná udílení cen Františka Filipovského za dabing. Rodák z Přelouče, gymnázium navštěvoval i v Pardubicích.
Jiří Gruša
1938–2011, český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik; prezident mezinárodního PEN klubu; velvyslanec v Německu a Rakousku. Narodil se a mládí prožil v Pardubicích.
Josef Gočár
1880–1945, architekt, urbanista, profesor a rektor Akademie výtvarných umění v Praze. Rodák ze Semína žil také v Lázních Bohdaneč a v Pardubicích, kde se oženil. Jeho kubistické a funkcionalistické stavby najdeme v mnoha městech. V Pardubicích jsou jeho nejznámější stavbou Winternitzovy automatické mlýny, dnešní sídlo Gočárovy galerie.
Gustav Habrman
1864–1932, československý politik, poslanec a senátor, ministr vlád Československé republiky, první československý ministr školství, spoluzakladatel vzdělávací soustavy v nové republice. Rodák z České Třebové.
František Hamza
1868–1930, český lékař a spisovatel, zakladatel Hamzovy dětské protituberkulózní léčebny v Luži, spoluzakladatel Masarykovy ligy proti TBC, hygienik a propagátor ergoterapie a mnoha nových metod ve zdravotnictví pro děti a mládež.
Leo Herrmann
1888–1951, organizátor Československého transferu, největší záchranné operace pro československé Židy v prvních letech nacistické okupace, kdy se podařilo vycestovat přibližně 2500 lidem. Rodák z Lanškrouna, kde vystudoval místní gymnázium.
Emil Holub
1847–1902, lékař a cestovatel, kartograf a etnograf. Během dvou pobytů v jižní Africe vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Holický rodák žil v tomto městě do svých 10 let. Nyní se zde nachází jeho muzeum.
Antonín Chittussi
1847–1891, český krajinář, který je považován za jednoho z nejslavnějších českých malířů 19. století. Rodák z Ronova nad Doubravou, kde prožil mládí.
Karel st. ze Žerotína
1564–1636, šlechtic a politik, humanista, představitel moravského zemského patriotismu. V letech 1608–1615 byl moravským zemským hejtmanem. Byl podporovatelem Jednoty bratrské a poskytoval azyl nekatolickým kněžím. Rodák z Brandýsa nad Orlicí.
Jan Kašpar
1883–1927, první český aviatik, 13. května 1911 podnikl památný let z Pardubic do Prahy v letadle vlastní konstrukce. Jeho kopie letadla Blériot XI při něm uletěla za 92 minut vzdálenost 121 km. Žil a zemřel v Pardubicích, v místě bývalého hotelu Veselka jeho otce je instalována jeho bronzová socha.
Jaroslav Kocian
1883–1950, houslový virtuos, pedagog a skladatel. Narodil se v Ústí nad Orlicí. Už ve svých čtyř a půl letech začal vystupovat s hrou na housle. Po absolutoriu konzervatoře koncertoval téměř po celém světě. Na paměť Jaroslava Kociana se od roku 1959 v Ústí nad Orlicí každoročně koná mezinárodní houslová soutěž a festival.
Jan Amos Komenský
1592–1670, světově uznávaný pedagog, teolog, filozof, sociální a náboženský myslitel a spisovatel, kněz a biskup Jednoty bratrské. Působil v Brandýse nad Orlicí, kde ho připomíná památník a labyrint.
Zdeněk Kopal
1914–1993, nejvýznamnější český astronom 20. století, světová autorita ve výzkumu zákrytových dvojhvězd, v rámci programu NASA se podílel na přípravách letů člověka na Měsíc. Rodák z Litomyšle.
Viktorin Kornel ze Všehrd
1460–1520, univerzitní mistr, právník, humanista, autor publikací s českou právní terminologií. Těžiště jeho práce tkví v právnickém díle O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery. Narodil se v Chrudimi a při povýšení do šlechtického rodu získal erb a přívlastek ze Všehrd.
Josef Koukal
1912–1980, český dopravní a stíhací pilot, během 2. světové války se zúčastnil bitvy o Británii. Sestřelení svého stroje přežil s těžkými popáleninami. Po roce 1948 byl vystaven komunistické perzekuci. Politicky a morálně byl rehabilitován až po listopadu 1989, kdy byl také in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. V roce 2020 se stal nositelem Řádu Bílého lva vojenské skupiny I. třídy, in memoriam. Rodák z Jenišovic u Vysokého Mýta zemřel v Luži.
Jan Marek Marci
1595–1667, renesanční lékař, fyzik a matematik, jeden z posledních českých polyhistorů, přírodovědec, filozof, profesor medicíny a rektor na univerzitě v Praze. Některými svými experimentálními poznatky ve spektroskopii a fyzikální optice předešel Newtona. Rodák z Lanškrouna.
Ladislav Machoň
1888–1973, významný architekt s mnoha realizacemi v Pardubicích. V jedné z jeho budov sídlí i Krajský úřad Pardubického kraje. K dalším pardubickým stavbám např. patří obchodní dům Passage (nynější Machoňova pasáž), státní reálka, poštovní úřad. Jeho životní zakázkou se stala rekonstrukce barokního areálu Klementina v centru Prahy. Machoňovo dětství a dospívání bylo spojeno s Pardubicemi, kde jeho otec učil na reálce.
Karel Malich
1924–2019, výtvarník, který se proslavil svými reliéfy, volnými plastikami a kresbami u nás i v zahraničí. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha českých, evropských a amerických galeriích včetně Národní galerie nebo Centre Georges Pompidou v Paříži. Významné artefakty z jeho tvorby vlastní i Gočárova galerie. Rodák z Holic, kde absolvoval základní školu, poté studoval reálku v Pardubicích.
Bohuslav Martinů
1890–1959, světoznámý hudební skladatel vážné hudby, patřící mezi nejhranější české autory. Stylově má nejblíže ke generaci neoklasiků. Narodil se ve věžní místnosti kostela svatého Jakuba v Poličce.
Julius Mařák
1832–1899, malíř a grafik, představitel romantické krajinomalby, který se podílel na výzdobě Národního divadla, kde namaloval slavná místa českých dějin, např. Říp, Blaník, Vyšehrad. Jeho obrazy zdobí i Národní muzeum. Litomyšlský rodák.
P. František Antonín Mensi
1753–1829, kněz, vynikající kazatel a hudební skladatel osobité duchovní hudby, který působil na panství rodu Martiniců. Rodák z Bystrého u Poličky.
Vítězslav Novák
1870–1949, český hudební skladatel, hudební pedagog a klavírista, žák Antonína Dvořáka. V roce 1909 byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři. Autor symfonické, operní i komorní hudby, písňových cyklů a klavírních skladeb. Od roku 1939 žil téměř trvale ve východočeské Skutči, odkud pocházela jeho manželka.
Teréza Nováková
1853–1912, prozaička, těžištěm jejího díla byly romány zachycující duchovní vývoj východočeského venkova s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče. Byla představitelkou realismu a tzv. venkovské prózy. Byla také aktivní feministkou.
Jiří František Pacák
asi 1670–1742, barokní sochař. Počátek jeho tvorby nalezneme v Luži, kde Pacák od roku 1701 pracoval na sochařské výzdobě poutního kostela. Zlomem v jeho životě se stalo seznámení se s mladým sochařem Matyášem Braunem. Stal se jeho konkurentem, ale zároveň i pokračovatelem. Spolupracoval například na výzdobě piaristického kostela v Litomyšli. Zemřel v Moravské Třebové.
Jan Perner
1815–1845, český projektant a stavitel železničních tratí. Již ve 27 letech řídil stavbu tratě Pardubice – Praha. Účastnil se velkých trasovacích prací pro spojení Vídně s Prahou. Zemřel v Pardubicích na následky úrazu při jízdě vlakem. Zde má také u hlavního nádraží svoji sochu a je po něm pojmenována pardubická dopravní fakulta.
Jindřich Praveček
1909–2000, významný skladatel, dirigent a nejmladší vojenský kapelník v Československu. Narodil se ve Výprachticích u Lanškrouna. V lanškrounském muzeu je mu věnována expozice, doplněná o audiovizuální techniku s možností poslechu jeho skladeb a nahrávek současných lanškrounských sborů, souborů a orchestrů.
Karel Václav Rais
1859–1926, prozaik a publicista, autor mnoha knih s regionálním zaměřením na Hlinecko a Podkrkonoší. Představitel venkovské prózy a literárního realismu. Zabýval se psychologií postav a mezigeneračními vztahy. Byl učitelem v Trhové Kamenici.
Josef Ressel
1793–1857, vynálezce lodního šroubu, lisu na víno a olej, lisu na kovové předměty, optického telegrafu. Pocházel z chrudimské česko-německé rodiny. Jeho vynálezy nebyly většinou za jeho života realizovány a za svůj patent lodního šroubu z roku 1827 získal uznání až po smrti v roce 1866.
František Roith
1876–1942, architekt mnoha významných veřejných a vládních budov v centru Prahy. V Pardubicích navrhl městskou spořitelnu vedle Zelené brány. Jeho budova městské knihovny na Mariánském náměstí v Praze byla jednou z nejmodernějších v Evropě. Rodák z Pardubic, kde vystudoval místní reálku.
Karel Řepa
1895–1963, český architekt, žák Josipa Plečnika, autor funkcionalistických staveb zejména na Pardubicku. Byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu v Pardubicích v roce 1931. Významný je Řepův projekt pardubického hlavního nádraží, na kterém v letech 1947–1948 spolupracoval s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Nádražní budova je považována za jednu z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu.
Oskar Schindler
1908–1974, kontroverzní německý obchodník ze Svitav, který v průběhu 2. světové války zachránil život více než 1100 Židům. V roce 1963 byl v Izraeli prohlášen Spravedlivým mezi národy. Jeho osobu přiblížil oscarový film amerického režiséra Stevena Spielberga Schindlerův seznam.
František Schmoranz
1814–1902, architekt, stavitel a restaurátor působící ve druhé polovině 19. století. Patřil k představitelům novogotiky, v níž vytvořil některé novostavby. Autor budovy „staré“ reálky, dnes Krajského úřadu Pardubického kraje. Působil jako městský stavitel v Chrudimi, zemřel ve Slatiňanech.
Antonín Slavíček
1870–1910, impresionistický malíř, vrcholný představitel českého umění kolem roku 1900. Několik let pobýval v Kameničkách u Hlinska, kde namaloval více než 70 obrazů.
Bedřich Smetana
1824–1884, významný český hudební skladatel období romantismu, zakladatel české národní hudby, dirigent, klavírista a pedagog, sbormistr a hudební kritik. Narodil se v zámeckém pivovaře v Litomyšli, kde strávil rané dětství.
Josef Sodomka ml.
1904–1965, designér, karosář, podnikatel, tvůrce a výrobce světoznámých karoserií, továrník a zakladatel stylistické karosářské školy ve Vysokém Mýtě. Rodinné firmě Sodomkových je věnována expozice v Muzeu českého karosářství ve Vysokém Mýtě.
Franz Spina
1868–1938, pedagog a politik německé národnosti, který se zasloužil o budování Československa, v letech 1926–1938 člen československé vlády. Rodák z Městečka Trnávka, vystudoval a učil na gymnáziu v Moravské Třebové.
bratři Hermenegild a Karel Škorpilovi
Hermenegild (1858–1923) a Karel (1859–1944), zakladatelé bulharské archeologie, významným způsobem se zasloužili o vznik mnoha tamějších muzejních institucí, sběratelé a badatelé. Karel stál u zrodu turistického spolku a turismu. Rodáci z Vysokého Mýta.
Max Švabinský
1873–1962, český malíř, kreslíř a grafik. Jeden z nejvýznamnějších českých umělců 20. století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Inspiraci čerpal i v okolí České Třebové. V obci Kozlov nalezneme chaloupku Maxe Švabinského.
Jiří Toman
1924–1972, vynikající fotograf, spolupracovník Josefa Sudka, ilustrátor a knižní grafik. Jako scenárista a výtvarník se zabýval také animovaným filmem. Gočárova galerie vlastní rozsáhlý archiv jeho negativů. Byl pardubickým rodákem, vystudoval místní reálku a zůstal svému městu věrný téměř po celý svůj život.
Václav Jan Tomášek
1774–1850, významný hudební skladatel a pedagog, autor klavírních skladeb a písní na texty Johanna Wolfganga Goetheho. Jeho význam však přesahoval hranice Čech, jak o tom svědčí členství v mnoha evropských hudebních společnostech. Rodák ze Skutče.
František Udržal
1866–1938, český politik, poslanec a senátor, meziválečný československý ministerský předseda a ministr národní obrany, podílel se na činnosti mladočeské strany, později České strany agrární. Rodák z Dolní Rovně na Pardubicku.
Vilém z Pernštejna
1435–1521, moravský šlechtic a zkušený vojevůdce, který přivedl rod Pernštejnů do východních Čech. Byl bohatý, vlivný a dožil se vysokého věku. Byl nejvyšším hofmistrem Království českého. Začal hospodařit systémem režijních velkostatků a zbudoval první rozsáhlou rybniční síť. Přestavěl původní hrad na pardubický zámek s opevněním a moderní město v duchu rané renesance.
bratranci Veverkové
František (1799–1849) a Václav (1790–1849), vynálezci a konstruktéři ruchadla a fukaru. Nevěděli, že se jedná o vynález, jehož patentování a obchodní využití by mohlo řešit jejich svízelnou finanční situaci. Narodili se v Rybitví u Pardubic.
bratři Vokolkovi
tiskař a nakladatel Vlastimil (1903–1985), výtvarník Vojmír (1910–2001) a spisovatel Vladimír (1913–1988) založili v Pardubicích vlastní edici Lis tří bratří, patřili k umělecké avantgardě 1. republiky, jejich tvorba však byla v 50. letech 20. století násilně potlačena a doznala plné rehabilitace až po roce 1989. Narozeni ve Vysokém Mýtě a v Pardubicích, kde kromě Vladimíra prožili většinu života.
Olbram Zoubek
1926–2019, český sochař, který se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století. Věnoval se i restaurovaní sgrafit na litomyšlském zámku. Střídavě žil v Praze a v Litomyšli, kde je také zapsán jako čestný občan.